Genetika | Chov potkanů

Genetika

Základem cíleného a tudíž smysluplného chovu je plánování. S ohledem na plánované vlastnosti mláďat je potřeba vybrat správné rodiče a to není možné bez alespoň základních znalostí toho, jak funguje dědičnost. Proto by každý chovatel měl ovládat základy genetiky. Znalost genetiky umožňuje předem odhadovat zbarvení případných mláďat, určovat zbarvení již narozených a může pomoci chovatelům se vyhnout krytí nevhodných zvířat. Kdyby chovatel nebral ohled na dědičnost, málokdy by se mu povedlo odchovat přesně to zbarvení, které se snaží prošlechtit, a většina mláďat by měla divokou (aguti) nebo černou barvu.

Vlastností (znakem) může být prakticky cokoliv, jsou vlastnosti zjevné (barva, varieta,…) či méně zjevné (zdraví, povaha,…). Vlastnosti získává potkan po rodičích, nikdy se však nedědí vlastnost jako taková, ale od rodičů se dědí geny. Geny určují, jakou vlastnost potomek získá. Různé vlastnosti způsobují různé geny. Pokud na ovlivnění vlastnosti stačí jen jeden gen, říká se o vlastnosti, že je kvalitativní (např. americká modrá barva), pokud k vytvoření vlastnosti je potřeba součinnost většího množství genů, jedná se o vlastnost kvantitativní (např. sklony k obezitě).

Stejně jako třeba v kuchařce najdete více receptů na bramborovou polévku, v genech najdete více receptů jak „ukuchtit“ požadovanou vlastnost. V běžné mluvě se často používá, že potkan „má gen pro něco (vlastnost)“, ale ve skutečnosti se jedná o ty „recepty“, kterým se odborně říká alela (= konkrétní forma genu). Právě kombinace alel (receptů) v genu (kuchařce) určuje, jaká ta vlastnost bude konkrétně. Alely jsou vždycky v jednom jedinci dvě. To proto, že kromě pohlavních buněk (spermií a vajíček), mají všechny buňky v těle dvě sady chromozomů. A právě v těch chromozomech jsou alely genů umístěny.

Když chtějí potkaní buňky vyrobit například barvu srsti, mají na výběr ze dvou alel, dvou receptů, podle kterých budou „kuchtit“ barvu. V buňce mohou být buď obě alely stejné (pak se říká, že potkan je homozygot) nebo jsou každá jiná (heterozygot). A na tom, jaký mají alely mezi sebou vztah, záleží výsledek. Alely k sobě často mají vztah podřízeného (recesivní) a nadřízeného (dominantní), což znamená, že jedna alela má „větší slovo“ než druhá, a „přemluví“ buňku, aby barvu vyrobila podle jejího receptu. Například když potkan zdědí v genu pro ruskou modrou od matky jednu alelu recesivní a od otce jednu dominantní, výsledná barva srsti bude černá, protože se bude barva srsti řídit dominantní alelou. Aby měl potkan ruskou modrou barvu srsti, musí zdědit od obou rodičů recesivní alelu. Pokud se buňka vždy řídí pouze dominantní alelou, jde o tzv. úplnou dominanci a recesivitu, pokud „vezme ohled na názor“ obou alel, jedná se o tzv. neúplnou dominanci a recesivitu. Neúplná dominance funguje například u genu pro barmské zbarvení. Pokud potkan zdědí od obou rodičů dominantní alelu pro barmské zbarvení, jeho srst bude mít sobolí barvu, pokud zdědí od jednoho rodiče původní recesivní alelu a od druhého mutovanou dominantní, jeho srst bude mít barmské zbarvení. Pokud zdědí obě alely recesivní, nebude ani barmský ani sobolí.

Příručka genetiky (Rukověť genetiky pro chovatele potkanů)

Velmi užitečným genetickým pomocníkem jsou kalkulátory:
Kalkulátor variet
Kalkulátor barev
Kalkulátor kresby